Bílé, červené, růžové, šumivé nebo třeba portské. Každé je jiné, a tudíž se hodí k jiným příležitostem. K jakým?
Víno, jeden z nestarších nápojů světa, není jen jedno. Jednotlivé druhy se od sebe liší nejenom barvou a chutí, ale také svým složením a výrobou. Jaké je tedy jaké?
Ryzlink, Chardonnay, Sauvignon, Veltlínské zelené nebo třeba Muškát moravský. To všechno jsou odrůdy bílého vína, které se vyrábí z odzrněných bílých hroznů (zrnka by mohla ovlivnit výslednou chuť vína). Bílá vína se dále dělí na suchá, sladká, ovocná, minerální nebo květinová. Skvěle se hodí k bílému masu, mořským plodům a salátům. A v létě skvěle zchladí.
Frankovka, Modrý Portugal, Pinot Noir či Svatovavřinecké. Řeč je o vínech červených vyráběných, jak jinak, z hroznů červených. Jejich fermentace na rozdíl od bílých odrůd probíhá i včetně pecek. Právě ty nápoji propůjčují charakteristické tmavě rudé zbarvení. Červená vína se báječně hodí k červeným masům a výrazně kořeněným pokrmům. A co by to bylo za vánoční svátky bez svařáku. I jeho základem je červené víno, které v zimě krásně zahřeje.
Někde na pomezí bílého a červeného je víno růžové. Vzniká sice fermentováním červených hroznů, ale po velmi krátkou dobu. Výsledkem tedy není červená, ale jen mírně narůžovělá barva. A k čemu si ho dát? K těstovinám, salátům, nebo jen tak.
Velmi sladké, a tudíž lahodné je portské víno. To pro změnu vzniká tzv. fortifikací, v rámci které se do rmutu přidává vinná pálenka. Pro svou sladkou chuť jsou portská vína ideálním doplňkem k dezertům, proto se jim také říká dezertní likérová.
Bílé, červené i růžové. Když k vínu nezávisle na jeho barvě přidáte cukr a kvasinky, vytvoří se v něm bublinky oxidu uhličitého a bude z něj víno šumivé. Nepostradatelné při oslavách, ale i v horkých dnech, kdy je sklenička vychlazeného Prosecca přímo nutností.
Tak, jaké to bude?