Pokud můžete ovlivnit svůj plat nebo výši příjmu, zajímá vás, jak to ovlivní vaše penzijní připojištění. Například snížením vlastních mezd můžete ušetřit značné zákonné příspěvky. Je potřeba spočítat, jaký dopad to bude mít na budoucí důchody, posoudit, zda se to vyplatí a navrhnout optimální řešení. Tyto výpočty jsou vhodné zejména pro OSVČ, majitele firem a další. OSVČ si navíc může zvýšit vyměřovací základ bez ohledu na svůj skutečný příjem, což může být v některých případech zajímavá a výhodná varianta .
V rámci důchodové reformy se již delší dobu hovoří o speciálních podmínkách odchodu do penze u náročných profesí. Nárůst důchodového věku je u některých skupin pracovníků problematický. Vláda proto na konci loňského roku schválila zákon, který umožňuje dřívější odchod do starobního důchodu:.
Dosažení řádného důchodového věku není nutně signálem k nějaké pracovní změně – můžete dále pracovat, a přitom si požádat o starobní důchod. V takovém případě zaměstnanec pobírá současně mzdu i starobní důchod. Pracující důchodci mají tedy stejná práva jako všichni ostatní zaměstnanci. To taky znamená, že se svého příjmu v práci odvádějí daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Pozor – toto neplatí pro předčasný důchod; tam jsou naopak vaše možnosti přivýdělku dost omezené. Druhou možností je pracovat tzv. „na procenta“. Tímto termínem se rozumí situace, kdy i po dosažení nároku na důchod dále pracujete, nepobíráte penzi a zvyšujete si tak svůj výpočtový základ. Starobní důchod se totiž zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dní výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod . Do těchto 90 kalendářních dní se však nepočítají dny, kdy budete pobírat nemocenské dávky a jiné tzv. náhradní doby. Zda se práce „na procenta“ vyplatí musí zvážit každý sám. Je třeba si uvědomit, že se vám za každých 90 odpracovaných dní sice zvýší důchod v řádu nízkých stokorun, ale zároveň přijdete každý měsíc o nevyplacený důchod. Výhody práce „na procenta“ obvykle převáží až po více než 10 letech pobírání důchodu.
Někteří senioři si nežádají o důchod ani ke dni dosažení řádného důchodového věku, protože chtějí pracovat na tzv. procenta. Z důvodu pozdějšího odchodu do důchodu mají následně výhodnější výpočet starobního důchodu. Zpravidla však lidé, kteří chtějí pracovat i po dosažení řádného důchodového věku pobírají současně důchod i mzdu, neboť pro ně neplatí žádná pracovní a příjmová omezení.
Placením, případně doplacením dobrovolného pojištění zpětně, můžete získat dobu důchodového pojištění. To je výhodné zejména, pokud nemáte “odpracovanou” dostatečnou dobu a nevzniká Vám nárok na důchod. Spočítám Vám, jaká platba dobrovolného pojištění je optimální. Výhodnost dobrovolného pojištění je třeba spočítat i v případě, kdy máte sice do důchodu daleko, ale očekáváte, že budete mít nedostatek “odpracovaných let” nebo v případě, že Vám nějaký rok doby důchodového pojištění z nějakého důvodu vypadne. Dobrovolné pojištění je třeba řešit zavčas, zpětné doplacení je omezené. V některých případech existují k dobrovolnému pojištění i výhodnější alternativy.
Dobrovolné důchodové pojištění umožňuje doplatit si chybějící dobu pojištění nebo si ho průběžně platit v obdobích, kdy nepracujete. Obecně si můžete doplatit pojištění za rok přede dnem, kdy ho doplácíte. Z tohohle pravidla jsou ale výjimky, zejména si můžete doplatit důchodové pojištění, které vám chybí za období dlouhodobé evidence na úřadu práce nebo za dobu studia. Přihláška k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění se podává na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště.
Během Vašeho života získáváte z Vaší výdělečné činnosti tzv. vyměřovací základy . V dobách, kdy ne vlastní vinou výdělečnou činnost nevykonáváte, získáváte tzv. vyloučenou dobu. Jedná se např. o doby dočasné pracovní neschopnosti, doby péče o dítě do 4 let jeho věku, apod. Díky vyloučené době se bezpříjmové období nezapočítává do Vaší “životní” průměrné mzdy. Vaše životní průměrná mzda tak zpravidla není snížena např. za ono období dočasné pracovní neschopnosti, doby péče o děti nebo blízké, pobírání invalidního důchodu III. stupně, a další. Někdy se ale stane, že ve vyloučené době získáte nějaký příjem započitatelný do vyměřovacího základu – mohou to být např. čtvrtletní odměny vyplacené v době dočasné pracovní neschopnosti. Pak se může automaticky započítat vyměřovací základ a nezapočítá se vyloučená doba. Jen na vlastní žádost se vyloučená doba v takovém případě započítá a nezapočítá se vyměřovací základ, a to je obvykle výhodnější. Na mně je, abych výpočtem zjistil, co je pro Vás výhodnější – zda vyloučená doba, či v ní vyplacený vyměřovací základ. Aby to bylo ještě složitější, pro vyměřovací základy a vyloučené doby před rokem 1996 platí jiný režim. Nutno říci, že s touto problematikou mám letité a velmi špatné zkušenosti s přístupem Okresních správ sociálního zabezpečení. Ústředí České správy sociálního zabezpečení v tom také chybuje v samotných výpočtech důchodů.
Kdy půjdu do důchodu? Pro odchod do starobního důchodu jsou rozhodující dvě základní podmínky – tou první je dosažení důchodového věku a druhou je doba minimálně 35 let, kdy jste si platili sociální pojištění .
Aktuálně je rovněž možné odejít do důchodu dříve. Avšak jedná se o předčasný starobní důchod, kdy je třeba počítat s trvale kráceným důchodem. Žadatel o předčasný důchod musí nyní získat potřebnou dobu pojištění stanovenou pro řádný starobní důchod a do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, musí chybět nejvýše.
Pro přiznání řádného starobního důchodu je potřeba mít kromě důchodového věku i „odpracované roky do důchodu“, tedy dostatečně dlouhou dobu důchodového pojištění. Člověk, který dosáhne důchodového věku v roce 2019 a později, musí mít 35 roků důchodového pojištění.