Porozumění zájmům a obavám čtenářek
Jinak mám dojem, že v papírových časopisech vychází většina článků v delších verzích, takže pokud s tím člověk nechce ztrácet čas, musí být v práci :), nebo pokud je více článků, vychází jednou denně a hodilo by se mu naklikat vše najednou a pak uklidit, psal jsem třeba v autobuse nebo metru.
Pamatuji si, že jsem si doma schovával nějaká čísla. Ale BAJT je velmi zvláštní a úzce souvisí s panem Zajíčkem a jeho vášní. To byla taky jiná doba. Na internetu nejsou žádné informace nebo k nim většina lidí nemá přístup. A koncept otevřeného softwaru, pokud vím, také ne. Za obrovský úspěch se považuje „otevřený systém“, tedy když výrobce operačního systému vydá API a umožní jiným společnostem psát pro něj software .
O každém projektu nevím všechno, ale o mnoha z nich vím alespoň trochu. Včetně OO.o a jádra. Mám vyšší úroveň znalostí než LE , LE vede Vlastík, ne pro začátečníky a je docela dobrý. Bohužel naposledy v tištěné podobě taková série článků o kódování, grafech, fraktálech atd. vyšla na Chipu někdy v roce 1999. Ty často hltám v koupelně a čmárám matrice na mokrý papír :-).
Výběr poutavého a relevantního tématu souvisejícího s ekonomikou
Sociologická teorie směny se už v šedesátých letech pokoušela o totéž, co tu v současnosti předvádíš ty. Ale ekonomika je pouze jednou z oblastí života společnosti a ekonomie pouze jednou z mnoha společenských věd. Peníze nejsou nejsilnějším ani nejspolehlivějším anijánevímjakým motivačním faktorem. Nevím, proč se někteří lidé domnívají, že kapitalismus je završením dějin lidské společnosti Jiné ekonomické systémy fungovaly mnohem déle a spolehlivěji .
Bohužel popsaná zpětná vazba je asi podobná, jako v případě centrálně řízené ekonomiky zpětná vazba od dělníků, rolníků a pracující inteligence. Feedback typu “zmršíte produkt, nebudete mít výplatu”, kterou používá trh, je zjevně daleko lepší. Aby autoři SW dostali své peníze, je pro ně zcela zásadní vyrábět takový produkt, za který lidé zaplatí.
“Komerční svět si naopak musí dávat pozor, aby plnil jisté “zadání zákazníků”, tedy aby nabídl uspokojení nějakých potřeb, které zákazník zaplatí penězi. To je motivace ke vzniku dobrých produktů. Navíc dochází k čistění trhu – uděláte špatný produkt, tedy končíte. Nebo můžete produkt uvolnit jako open source; “komunita” bude mít další neúspěšný zmetek, který bude vydávat za skvělý SW.”.
Provádění důkladného výzkumu a shromažďování spolehlivých dat
Na to jste odpověď již dostal a obsáhlou, a kdyby vás to opravdu zajímalo, chápal by jste to už dávno . Čímž se dostáváme elegantně zpět na start . Mě bylo hned jasné, že se nezajímáte proč lidé open source vytvářejí a používají, vy už svůj názor totiž dávno máte, a to pevný a nezvratitelný. Je to zkrátka všechno špatně, akorát že *my* jsme to doposud nepochopili. Vy jste věrozvěst té správné víry, který tu na rootu už kdo ví kolikátý den šíří evangelium. Jen dosud nechápu, proč to děláte . Nemyslím si, že vás za to někdo platí , je možné že jste na primární úrovni z open source prostě jen vyděšený, a tak se snažíte svůj strach racionalizovat a potlačit pasivně agresivním ventilováním zde na fóru. Neobtěžoval bych se reagovat, ani to nemám ve zvyku, je mi totiž úplně jedno zda používáte Linux, Firefox, Firebird, Windows či Oracle. To je zcela vaše věc, a nemám nejmenší důvod vás přesvědčovat aby jste používal cokoliv. Na vaše příspěvky jsem reagoval pouze jako “protizávaží” pro případné ostatní čtenáře, aby si mohli utvořit vlastní názor na základě názorů z obou stran. A tento účel jsme již splnili, takže svou práci zde považuji za ukončenou.
Používání přesných údajů o geografické poloze. Aktivní vyhledávání identifikačních údajů v rámci vlastností zařízení. Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení. Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů. Seznam partnerů .
My a naši partneři zpracováváme údaje následujícím způsobem:Personalizovaná reklama a obsah, měření reklamy a obsahu, poznatky o okruzích publika a vývoj produktů, Technický provoz stránek, Ukládání a/nebo přístup k informacím v zařízení, Zpracování údajů vydavateli a dalšími partnery.
Psaní srozumitelně a jednoduše, aby uspokojilo různorodé publikum
Vetsina textovych konfiguraku ma i moznost pridavat komentar, to je hodne zajimava vlastnost, kterou treba registry nemaji. Je radost pracovat s dobre komentovanym konfiguracnim souborem. A take lze treba pouzit nastroje na porovnani rozdilu v textu, lze tedy snadno zjistovat zmeny mezi dvemy konfiguraky , pripadne i pouzit nastroje pro sledovani verzi . V neposledni rade muzete textove konfiguraky konfigurovat i rucne, ne jen pres nejaky klikaci nastroj pokud treba existuje .
Ad 1. Netvrdil jsem, že musím nutně použít Cčkové knihovny. O nativních implementacích v jiných jazycích jste nikdy neslyšel? Při práci s textem to ostatně není nic složitého napsat, takže knihoven pro práci s konfigurací je celá řada pro všechny jazyky.
3. Jak jste správně poznamenal, k textovým konfiguračním souborům není problém napsat GUI nebo jiný kód pro usnadnění konfigurace uživatelem. Co je ovšem podstatné, uživatel není omezen pouze na GUI. Sám používám jak GUI, tak přímý přístup podle toho, co je v dané situaci vhodnější. Nemluvě o snadnosti zálohování a transportu konfigurace v této podobě.
Začlenění příkladů ze skutečného života a osobních příběhů, které dodají článku hloubku
Jinak mam dojem, ze v papirovych casopisech mozna vychazeli vetsinou clanky v delsim provedeni, takze pokud by tim clovek nechtel ztracet cas treba v praci:), nebo pokud by denne vychazelo vic clanku, tak je pro nej vyhodnejsi naklikak si vse najednou a pak cist, ja jsi psala, napr. v busu nebo metru.
Pamatuji a ještě pár čísel doma skladuji. Ale BAJT byl hodně výjimečný, spjatý s panem Zajíčkem a s jeho nadšením. A taky byla jiná doba. Nebyly informace na Internetu, resp. většina lidí k nim neměla přístup. A pojem open software pokud vím také ne. Za velký úspěch se považoval “otevřený systém”, tj. když výrobce OS zveřejnil API a umožnil jiným firmám, aby pro něj psaly software.
Neznám všechno u všech projektů, ale vím alespoň něco o mnoha z nich. Včetně OO.o a jádra. A mé znalosti byli na úrovni vyšší , než v LE, který byl ale Vlastíkem veden spíše pro začátečníky a je to tak dobře. Bohužel, v tištěné formě věci jako seriál o kódování, grafice, fraktálech a pod, vycházel naposledy v Chipu někdy v roce 1999. To jsem pravidelně hltal ve vaně a čmáral matice na rozmočený papír :-).
Editace a korektury pro kvalitu a přesnost
1) Nejde o textove vs binarni. Jde o standardni nastroje vs specializovane nastroje. Pro editaci textovych souboru existuji tuny standardnich nastroju, zatimco pro editaci jakekoliv nove binarni struktury moc nastroju neni. Kdyby MS namisto regeditu dal jako standardni soucast Windows nejake mapovani registru do filesystemu, takze by se na jejich spravu daly pouzit standardni nastroje pro spravu souboru, byl by to velky plus.
To jsou také programy, které zavádějí Windows manýry. Slušný Linuxový program to děla tak, ze má textový konfigurátor určeny pro ruční editaci, k němu podrobnou dokumentaci a pokud má nějaké nastaveni v GUI, tak ho ukládá do odděleného textového souboru.
